2.1. Okunův zákon
Arthur Okun. Ekonomické důsledky nezaměstnanosti jsou představovány ztrátou produkce v podobě rozdílu mezi skutečným a potenciálním produktem. Kvantifikuje ho Okunův zákon . Je-li skutečná nezaměstnanost na přirozené míře (u=u*), pak Y=Y* Y/Y*=1.
Je-li u>u* ekonomika nevyužívá své potenciální možnosti a Y klesá pod Y* Y/Y*<1. ekonomika="" uje="" nosti="" a="" roste="" nad="" y="">1. Rozdíl mezi Y a Y* je tzv. inflační mezera.
Koeficient 0,02 vyjadřuje, že růst u nad u* o 1 procentní bod je spojen s poklesem Y pod Y* o 2%.
2.2. Potenciální produkt
Maximální úroveň HNP, které lze dosahovat při daném stavu technologie a počtu obyvatelstva, aniž dochází k urychlení inflace. Je to úroveň produktu, který odpovídá přirozené míře nezaměstnanosti. Je ho dosahováno při rovnováze na trzích práce, kdy se poptávané množství práce vyrovná s nabízeným.
2.3. Charakteristika hospodářského cyklu
Dlouhodobý vývoj potenciálního produktu je trendem, okolo kterého skutečný produkt kolísá ( fluktuuje ). Odchylka skutečného produktu od jeho potenciální úrovně představuje tzv. mezeru produktu. Inflační mezera: Y > Y*. Deflační mezera: Y < Y*.
2.4. Teorie cyklu
Fáze cyklu
1. Kontrakce neboli recese , tj. pokles reálného produktu alespoň ve dvou po sobě jsoucích čtvrtletích. ( velká recese je označována jako deprese ).
2. Fáze je zakončena bodem obratu ( dno, sedlo ). Příčinou je pokles agregátní poptávky spojený s poklesem cenové hladiny (inflace) nebo pokles agregátní nabídky spojený s růstem cenové hladiny – stagflace.
3. expanze, růst reálného produktu.
4. Na konci fáze dochází k hornímu bodu obratu ( vrchol ). Dochází k růstu poptávky a zaměstnanosti a produktu.
Nabídkové a poptávkové šoky (spontánní i regulační) představují vnější příčiny cyklického kolísání produktu. Patří k nim i teorie politického cyklu, kdy před blížícími volbami se prosazuje expanzivní typ politiky s cílem získat a udržet si hlasy voličů, ale ihned po volbách je prosazována restriktivní pol.
Monetární teorie cyklu vidí vnější příčiny v pohybu agregátní poptávky, vyvolané měnovou politikou. Fluktuace je umožněna díky záměně nominálních mezd za reálné ze strany pracovníků jejich nesprávným inflačním očekáváním.
Podobná je i hypotéza racionálních očekávání, kdy na neočekávané změny agregátní poptávky působí krátkodobá mylná interpretace vývoje cen podniky a pracovníky.
Teorie reálných hospodářských cyklů odvozuje kolísání ze změny produkční funkce (změny ve vybavenosti práce kapitálem, technologické změny, omezení disponibilního množství surovin, ...).
Podle inovační teorie ( Schumpeter )jsou střednědobé cykly způsobeny inovacemi.
Jakmile je zahájen cyklus vnější příčinou (poptávkovým a nabídkovým šokem) začne působit samočinný ekonomický mechanismus - vnitřní příčina, která udržuje fluktuaci produktu. Tato teorie klade důraz na investice a jejich roli interakci multiplikátoru a akcelerátoru.
2.5. Princip akcelerátoru
Akcelerátor – je číslo, které udává o kolik je třeba zvýšit (nebo o kolik se zvýší ) Investice, vzroste-li produkt o X.
Protože Investice jsou ovlivněny růstem prodejů, růstem produktu a vůbec pozitivními očekáváními, způsobuje skutečný i očekávaný růst produktu násobný růst investic.
Akcelerační princip je založen na vztahu mezi objemem vytvářené produkce a stavem kapitálu, potřebného k výrobě daného produktu. Dosahuje-li tento poměr (tzv. kapitálový koeficient K/Y) hodnotu např. 2, znamená to, že k výrobě produkce v hodnotě 100 mld korun je třeba kapitálu ve výši 200 mld.
2.6. Interakce multiplikátoru a akcelerátoru
V důsledku fungování akcelerátoru dojde k nárůstu investic. Ten způsobuje další nárůst poptávky. To další růst investic atd. čili účinnost akcelerátoru doprovází resp. zesiluje existence multiplikačního efektu.
2.7. Teorie ekonomického růstu
V užším pojetí se ekonomickým růstem rozumí vývoj reálného produktu.
Synonymem by mohl být pojem Ekonomický rozvoj
2.7.1. Růst produktu
Krátkodobý, který je po určité době vystřídán poklesem, protože k růstu došlo v důsledku odchylky od dlouhodobých potenciálních možností – to je růst skutečného produktu, resp. jeho kolísání.
Dlouhodobý, který je spojený s plynulým zvyšováním produkčních možností ekonomiky při plné zaměstnanosti výrobních faktorů – to je dlouhodobý růst potenciálního produktu.
V teorii růstu se budeme zabývat dlouhodobým růstem potencionálního produktu, popř. dlouhodobým růstem Y* na jednoho obyvatele.
2.7.2. Grafické znázornění růstu
• V modelu AS-AD je růst produktu vyjádřen posunem křivky SRAS doprava. Jelikož je křivka LRAS závislá na výši Y*, bude se s posunem Y* zároveň posouvat i křivka LRAS.
• Vývoj potencionálního produktu lze též znázornit jako posun hranice produkčních možností.
2.7.3. Růst reálného produktu
V praxi se používá pojem “ růst produktu ” v souvislosti s růstem reálného produktu.
Tento přírůstek reálného produktu lze vyjádřit dvěma způsoby:
• Absolutně – např. jako přírůstek v mld. Kč tj. Y=Yt-Y(t-1)
• Relativně – jako tempo růstu produktu
2.7.4. Růst nominálního produktu
Tímto způsobem lze vyjádřit též tempo růstu nominálního produktu.
Na tempo růstu nominálního produktu mají vliv dvě veličiny: jednak tempo růstu reálného produktu gY a tempo růstu cenové hladiny neboli míra inflace pí.
Čili zjednodušeně platí gYtN = gYt+pít
Jinak se násobí koeficienty růstu.
2.7.5. Růst produktu na 1 obyvatele
Opět se určuje buď jako absolutní změna nebo jako tempo růstu.
Za předpokladu, že obyvatelstvo roste stejně rychle jako množství použité práce L, můžeme ztotožnit tempo růstu produktu na 1 obyvatele s tempem růstu produktu na jednotku použité práce, tedy s tempem růstu produktivity práce.
Jinak toto určíme pokud podělíme tempo růstu produktu tempem růstu obyvatel.
Ukazatel produktu na jednoho obyvatele vyjadřuje ekonomickou úroveň (HDP/obyv.). tj. jak daná ekonomika využívá disponibilní výrobní faktory.
2.7.6. Kapitálová vybavenost práce
Kapitálová vybavenost práce je množství kapitálu připadající na jednotku práce.
K/L – při růstu tohoto poměru dochází k prohlubování kapitálu
Jestliže zásoba kapitálu roste stejně rychle jako množství pracovní síly – potom se jedná o tzv. rozšiřování kapitálu.
2.8. Zdroje ekonomického růstu
Tyto zdroje lze dělit několika způsoby.
• Lidské zdroje – množství práce, kvalifikace
• Přírodní zdroje – množství půdy a nerost. surovin a jejich kvalita
• Kapitálové zdroje – stroje, zařízení a technická úroveň těchto kapitálových statků
Obecněji lze zdroje ekonomického růstu členit na:
2.8.1. Kvantitativní zdroje ekonomického růstu
Pokud se do výroby zapojují další výrobní faktory, tj. dodatečné množství práce, půdy nebo kapitálu. ( tempo růstu kapitálu a práce ).
Pokud je ekonomický růst založen převážně na těchto zdrojích, potom mluvíme o tzv. extenzivním růstu.
2.8.2. Kvalitativní zdroje ekonomického růstu
Zvyšování kvalifikace pracovníků, využívání kvalitnějších přírodních zdrojů, lepší technická úroveň strojů atd. ( kappa ).
Kvalitativní zdroje ekonomického růstu bývají někdy označovány jako Technologická změna. a ta ovlivňuje produktivitu práce.
V tomto případě hovoříme o tzv. intenzivním růstu
2.8.3. Růstové účetnictví
Jeho úkolem je určit jakou měrou se na růstu produktu podílí kvantitativní a jakou kvalitativní zdroje ekonomického růstu.
Část produktu je tvořena růstem kapitálu a to MPPk*K, kde MPPk = Y/K. Totéž L.
Čili Y= MPPk*K+ MPPL*L
Pokud přidáme i technický pokrok ( značí se kappa ) vypadá rovnice následovně:
gY=kappa*gK + (1-kappa)*gL + kappa
2.8.3.1. Tempo růstu HDP na hlavu
2.9. Bariéry růstu
• Nedostatečná zásoba kapitálových statků
• Nedostatečný technologický pokrok
• Únik mozků
2.10. Ekonomika rozvojových zemí
Rozvojová země je taková země, v níž reálný důchod na obyvatele ve srovnání se Spojenými státy, Japonskem a západní Evropou je nízký. Ukazatele rozvojových zemí: odvětvová struktura (typická jednostrannost); demografická struktura (vysoký podíl venkovského obyv.), dále všeobecně nízká střední délka života.
Příčiny nízkého tempa růstu HDP/1 obyv.:
• vývoj obyvatelstva: vysoká míra porodnosti a úmrtnosti přetrvává vysoká porodnost a pod vlivem pokroku se snižuje úmrtnost (populační exploze) - zde se nachází rozvojové země klesá míra porodnosti a růst obyv. se zpomaluje stabilizovaná míra porodnosti i úmrtnosti (v rozvinutých zemích)
• nedostatečná zásoba kapitálových statků - k rozšíření a prohloubení kapitálu chybí úspory, ty ale nemohou být rozšířeny díky nízkému produktu a důchodu na obyvatele. Nízká produktivita (Y/L) se ale nezvýší, dokud nevzroste zásoba kapitálu na jednotku práce, ale to opět naráží na nedostatečné úspory bludný kruh nerozvinutosti.
• nedostatečný technologický pokrok spojený také s nedostatkem kapitálu
• únik mozků - tj. kvalifikovaní pracovníci migrují do rozvinutých zemí
• bariéra v podobě institucí - právní rámec podnikání, byrokracie zneužívají své postavení, licence
2.11. Strategie ekonomického rozvoje rozvojové země
Východiskem je start ekonomického růstu, kde startem je rozvoj výroby v určitém odvětví, kde rychlý růst umožní tvorbu úspor a ty poslouží k financování investic v dalším odvětví až k sebeudržujícímu růstu celé ekonomiky. Většinou jde o rozvoj průmyslových odvětví, tzv. industrializace. Bývá stimulována vládní regulací jako podpory vývozu (dotace, daňové úlevy, ...) nebo nahrazování dovozů (ochrana domácí výroby před zahr. konkurencí). Součástí strategie je využívání zahraničních finančních zdrojů. Rozhodující význam mají úvěrové zdroje. Přijaté úvěry jsou základní součástí zahraničního dluhu rozvojových zemí. Budou použity na nákup kap.statků, který povede k růstu produktu.
Žádné komentáře:
Okomentovat