7.1. Měření nezaměstnanosti, přirozená míra nezaměstnanosti
Množství lidí, kteří nepracují, je zachycováno pomocí tzv. míry nezaměstnanosti.
Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných k množství ekonomicky aktivních lidí.
Mezi nezaměstnané (U) jsou počítáni ti, kteří sice nepracují, ale o práci se aktivně ucházejí. Jsou registrováni na úřadu práce, hledají zaměstnání, ... Další skupinu tvoří ti, kteří nepracují a ani se o práci jinak nesnaží. S těmito lidmi ekonomika nepočítá. Jedná se o ekonomicky neaktivní část obyvatelstva (studenti, bezdomovci, ...).
Součet pracujících (zaměstnaných nebo samostatně podnikajících) a nezaměstnaných dává množství ekonomicky aktivních obyvatel (L).
Čili míra nezaměstnanosti je: u=U/U+L
Dalším pojmem souvisejícím se zaměstnaností je čistá změna v počtu zaměstnaných. Ta je dána rozdílem počtu těch, kteří našli práci a těch, kteří ji ztratili.
V případě, že L=0, tj. případ, kdy počet lidí, kteří práci ztratí, je roven počtu těch, kteří práci najdou, se tento stav nazývá přirozená míra nezaměstnanosti, s je míra ztráty pracovních sil, n je míra nových pracovních příležitostí. Matematicky lze PMNZ tj. u* vyjádřit jako: u*=s/s+n
Vyšší míra ztráty pracovních příležitostí zvyšuje přirozenou míru nezaměstnanosti. Naopak zvyšující se míra nových pracovních příležitostí přirozenou míru snižuje.
7.2. Typy nezaměstnanosti a její ekonomické a sociální důsledky
Frikční nezaměstnanost - jde krátkodobou ztrátu zaměstnání v důsledku pohybu pracovníků např. při přechodu mezi zaměstnáními. Je způsobena běžnými přesuny v nabídce a poptávce po výrobcích a službách, nedostatečnou informovaností na trhu práce. Jedná se převážně o dobrovolnou nezaměstnanost. Předpokládáme, že struktura volných míst odpovídá nabídce práce ( tj. nejedná se o strukturální nezaměstnanost )
Příklady:
• Nezaměstnaní, kteří byli propuštěni
• Dobrovolně opustili minulé zaměstnání a hledají lépe placené
• Nově vstupují do pracovní síly - studenti
Strukturální nezaměstnanost – existuje za keynesiánského předpokladu nepružných nominálních mezd směrem dolů ( např díky minimální mzdě ). Souvisí se změnami v požadované kvalifikaci prac. sil. Se situací, kdy struktura prac. příležitostí na trhu práce je ( na rozdíl od frikční nezaměstnanosti ) odlišná od struktury odvětví, výroby. Může trvat i několik let a je spojena s rekvalifikací pracovníků nebo změnou struktury odvětví. Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Jde o nedobrovolnou nezaměstnanost.
Sezónní nezaměstnanost - souvisí s tím, že některé subjekty mají práci pouze v určitém ročním období. Např. zemědělci hospodaří pouze v létě.
Cyklická nezaměstnanost - v této situaci je celková poptávka po práci na nízké úrovni ( na rozdíl od situace, kdy je poptávka po práci nízká jen v určitých oblastech ). Vzniká, když zaměstnanost klesá v důsledku nedostatečné agregátní poptávky, tj. v období hospodářské recese. Její vznik má za následek mezeru produktu Y < Y*
V podstatě platí, že pokud je u<=u*, tak se u skládá pouze z frikční a strukturální nezaměstnanosti. Pokud u překročí u*, tak rozdíl mezi u a u* tvoří cyklická nezaměstnanost.
Nezaměstnanost je velmi důležitou složkou celého ekonomického kolosu. Částečně vypovídá i o výkonnosti a funkčnosti ekonomiky. Určuje produkt, který ekonomika vyrábí. Ovlivňuje hladinu cen. Má tedy hlavně ekonomické, ale i sociální dopady.
Ekonomický význam. Nezaměstnanost, resp. míra nezaměstnanosti, má značný dopad na produktivitu ekonomiky. Když je nezaměstnanost vysoká, dochází k nedostatečnému využití výrobních zdrojů, mrhá se jimi a ekonomika vyrábí na nižší úrovni než jsou její možnosti. Vyrábí se neefektivně.
Podle Okunova zákona každé zvýšení nezaměstnanosti o 1% nad její přirozenou míru vyvolává odklon potenciálního produktu o 2% od jeho dlouhodobého potenciálu.
To znamená, zvýší-li se nezaměstnanost, produkt má tendenci klesat. K jevu zvýšené míry nezaměstnanosti dochází například v období recese hospodářského cyklu. Nezaměstnanost je však i prospěšná (frikční). Bez nezaměstnanosti by nové firmy nebyly schopny najít nové pracovní síly. Docházelo by ke strnulosti na trhu výrobních faktorů, omezovala by se přesnost informací. Výrobní faktory by mohli být snadno přetěžovány.
7.2.1. Sociální dopad
Sociální dopad. Nezaměstnanost nemá dopad jen na celkovou ekonomiku, ale ovlivňuje také život jednotlivých lidí. Nezaměstnanost vede ke snižování disponibilních prostředků domácností, z čehož vzniká mnoho problémů mezi lidmi. Ekonomické obtíže ovlivňují emoce a rodinný život lidí. Následky nezaměstnanosti mohou být zhoršováním fyzické i psychické kondice, vyšší výskyt srdečních chorob, alkoholismus, růst kriminality, stres. V extrémních případech dochází k nepokojům mezi lidmi, rozpadům domácností a životů, ...
7.3. Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost
Dobrovolná nezaměstnanost - lidé, dobrovolně nezaměstnaní by mohli najít práci při tržní ceně, ale tato cena se jim zdá příliš nízká, a proto volí raději volný čas hledají lepší prac. příležitost. Při stávající mzdové sazbě mohou dávat přednost studiu. Existence dobrovolné nezaměstnanosti může napomáhat maximalizaci čistého ekonomického blahobytu (NEW).
Nedobrovolná nezaměstnanost - pracovní síly práci hledají a nemohou je najít ani při nižší mzdové sazbě. V okamžiku ekonomické poruchy se trh vyznačuje příliš vysokou mzdovou sazbou. Trh s dokonale pružnými cenami nemůže vytvářet menší nabídku, než je poptávka nebo vytvářet nedobrovolnou nezaměstnanost. Ceny a mzdy stoupají a klesají tak dlouho, dokud se trhy nevyčistí. Dobrovolná nezaměstnanost je možná.
7.4. Přirozená míra nezaměstnanosti, tendence k jejímu zvyšování a politika jejího snižování
Přirozená míra nezaměstnanosti je taková, kdy je reálný produkt na úrovni potenciálního produktu, míra inflace je stabilní.
V případě, že L=0, tj. případ, kdy počet lidí, kteří práci ztratí, je roven počtu těch, kteří práci najdou, se tento stav nazývá přirozená míra nezaměstnanosti, s je míra ztráty pracovních sil, n je míra nových pracovních příležitostí. Matematicky lze PMNZ tj. u* vyjádřit jako: u*s/(s+n)
Vyšší míra ztráty pracovních příležitostí zvyšuje přirozenou míru nezaměstnanosti. Naopak zvyšující se míra nových pracovních příležitostí přirozenou míru snižuje.
V podstatě platí, že pokud je u<=u*, tak se u skládá pouze z frikční a strukturální nezaměstnanosti. Pokud u překročí u*, tak rozdíl mezi u a u* tvoří cyklická nezaměstnanost
Dlouhodobě má u* tendenci růst. A to z několika důvodů:
• Demografické vlivy zesilují frikční nez.
• Regulace vlády – minimální mzda
• Technický pokrok a následkem růst strukturální nezaměstnanosti.
• Hystereze na trhu práce ( dlouhodobá nez. Vede ke snížení kvalifikace, rezignace po dlouhém, neúspěšném hledání…)
7.4.1. Politika snižování nezaměstnanosti
7.4.1.1. Pasivní
Má podobu zmírňování dopadů nezaměstnanosti např. prostřednictvím poskytování podpor v nezam.
7.4.1.2. Aktivní
V rámci proticyklické politiky, např expanzivní monetární a fiskální politikou lze stimulovat AD a tím snižovat cyklickou nezaměstnanost. V rámci této politiky lze využívat financování speciálních programů – veřejně prospěšné práce, tvorba společensky účelných pracovních míst atd.
Snižováním přirozené míry nezaměstnanosti a tím snižovat frikční a strukturální nezaměstnanost. Např. rekvalifikace, snižování sociálních dávek, podpora migrace lidí za prací, redukce minimální mzdy.
7.5. Phillipsova křivka - krátkodobá, dlouhodobá, její posuny
Krátkodobá křivka předpokládá, že se nemění setrvačná (očekávaná) inflace. Vyjadřuje vztah mezi nezaměstnaností ( u ) a mírou inflace ( ). Z tohoto pohledu musí vláda volit mezi dvěma cíli. Může svými nástroji zvyšovat zaměstnanost, ale za cenu růstu cen. Nebo může snižovat míru inflace, ale za cenu růstu nezaměstnanosti. Zvýší-li se setrvačná ( očekávaná ) inflace, na základě zvýšení skutečné míry inflace, posune se krátkodobá Phillipsova křivka nahoru.
Příklad:
Stát chce svou expanzivní fiskální a monetární politikou snížit míru nezaměstnanosti. V bodě E1 je míra nezaměstnanosti na své přirozené úrovni, skutečná a setrvačná inflace jsou stabilní. V bodě E2 dojde expanzivní politikou ke snížení nezaměstnanosti pod její přirozenou míru, ale za cenu zvýšení cenové hladiny, tj. skutečné inflace. V důsledku zvýšení skutečné inflace se zvýší i setrvačná, což způsobí posun krátkodobé Phillipsovy křivky nahoru. Každé míře nezaměstnanosti odpovídá vyšší míra inflace. Po určité době musí vláda přejít k restriktivní politice. Nezaměstnanost se vrátí ke své původní (přirozené) míře, avšak při vyšší míře inflace. Neposune se do bodu E1, protože se zvýšila setrvačná inflace. (LRPC ... dlouhodobá Phillipsova křivka)
Výsledkem Phillipsova bádání jsou tyto skutečnosti:
• snaha vlády snížit nezaměstnanost pod její přirozenou míru vyvolá zrychlující se inflaci
• zrychlující se inflace nakonec donutí vládu opustit expanzivní politiku a nezaměstnanost se vrátí na svou přirozenou míru, avšak při vyšší cenové hladině
• snížit setrvačnou inflaci může vláda zvýšením nezaměstnanosti nad její přirozenou míru
Závěr: existuje krátkodobá zaměnitelnost mezi inflací a nezaměstnaností při očekávané inflaci. Dlouhodobě se nezaměstnanost stále vrací k úrovni u* přičemž míra inflace se stále zvyšuje.
Náklady dezinflace - vláda může snížit míru setrvačné inflace za cenu snížení zaměstnanosti. V důsledku snížení zaměstnanosti bude vyráběn nižší produkt než potenciální .Tato ztráta se dá vyčíslit náklady
Žádné komentáře:
Okomentovat